Na hezkém odrůdovém nose ucítíte šťavnatou směs citrusů, grepovou kůru, typickou pepřnatost, mokré kameny naznačující kvalitní minerální podloží a tóny bílých květů. V chuti je víno pěkně šťavnaté a má extraktivní tělo s patrnou mineralitou, kořenitostí a štavnatými citrusy. Přestože je suché, tělo příjemně zakulacuje 6g zbytkového cukru, který je perfektně v rovnováze se 6g kyselinky. Dochuť vína je delší minerálně citrusová a končí slaně se stopami ovoce.

26.6.2020 - 1. mezi moravskými Vz (12, vv3-90, d4 - 1,11,12,9,10,1,3,4,3)

Odrůda pocházející z regionu Dolní Rakousko, patrně z okolí města Retz, vznikla samovolným křížením odrůd Tramín a St. Georgen. St. Georgen je nově objevená, nicméně starobylá odrůda, jejíž jediný keř byl nalezen v obci St. Georgen, která je čtvrtí města Eisenstadt, pnoucí se po křovinách na pastvině, která byla ve středověku využívána jako vinice. Po roce 2007, kdy bylo zjištěno, že se jedná o dlouho hledaného „otce“ odrůdy Veltlínské zelené, byla tato odrůda namnožena, nyní probíhá klonová selekce. Původní, asi 400 let starý keř révy, byl v únoru roku 2011 silně poškozen vandaly a posléze zachráněn vinařem Hansem Moserem. V Rakousku je taky nejvíce rozšířen (cca 30% vinic). Podíl vinic v ČR roku 1999 byl 18 %, roku 2010 již pouze 9,8 %, i tak je nejpěstovanější odrůdou před odrůdou Müller Thurgau. Průměrné stáří vinic bylo roku 2010 asi 27 let. Mnoho vína z odrůdy Veltlínské zelené se v Rakousku vypije ve formě ještě kalného, mladého vína „Heuriger“ ve stejnojmenných šencích, které najdeme převážně ve východním Rakousku a ve Vídni. Název je odvozen od slova „heurig“ v překladu „letošní“. Jedná se o obdobu našeho svatomartinského. Mladé víno je svěží, s jemnou pepřnatostí a někdy i s lehkou vůní doutníku. Barevnost je věcí technologie zpracování, za jeho buket je zodpovědná půda. Veltlíny ze sprašového podloží voní medem a lipovým květem a jsou kořenité, Veltlíny z kamenitých půd zavoní lehkým oparem cigaretového kouře. V chuti je Veltlínské zelené plné aroma zelených mandlí a příjemně uhlazených kyselin. Z vinic na hlinitých půdách se objevuje vůně lipového květu, na půdách prvohorních hořkomandlová. Při zrání na lahvi se nejprve objevují zesílené kořenitě pepřnaté tóny, které posléze zanikají a kraluje mandlová chuť, zjemněná u přívlastkových vín vyšších stupňů sametovou plností. Ve vůni a chuti můžeme hledat i muškátové tóny, pepř, chřest, zelený hrášek, u vyzrálých vín exotické ovoce.