Zlato žlutá barva. Ovocná vůně s tóny ušlechtilého dřeva. Chuť tvořena vyzrálými meruňkami a ananasem. V chuti dominuje pomerančová kůra a zralá meruňka.
15.5.2020 - 1. mezi středně aromatickými (13, vv1-92, d1 - 1,2,7,10,4,1,1,7,3,3)
Jednoznačný vítěz o třináct bodů. Dal jsem mu 92 v analýze a to jako jedinému v této degustaci přes devadesát ač mě trochu odrazuje, že je i na Rš až moc navoněný a cítím v něm typickou vůni a chuť Hibernalu, který, jak bych se vsadil, je do něj částečně přimíchán. Taky jsem si ale napsal, že je toto víno nejmazlavější a to mám rád. Cítím v chuti čerstvý chleba s máslem a to šeďákovské je.
Starobylá francouzská moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera), spontánní, pupenová mutace odrůdy Rulandské modré (Pinot Noir). Celá skupina odrůd Pinot, tzv. burgundských odrůd, zřejmě pochází právě z Burgundska a je dnes rozšířena po celém světě. K tradičním oblastem pěstování odrůdy Rulandské šedé patří samozřejmě Francie, odrůda je zde pěstována v Alsasku, v Burgundsku a v oblasti Moselle. V Německu byla roku 2007 pěstována na 4.413 ha, tedy na více než 3 % plochy vinic, v Rakousku na 300 ha, v Austrálii na 2.469 ha, na Novém Zélandu na 1.146 ha. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána od roku 1941 do roku 1993 pod názvem Burgundské šedé, od roku 1993 pod názvem Rulandské šedé. Název Burgundské šedé se musel změnit na základě rozhodnutí soudu v Haagu, vycházejícího z mezinárodní lisabonské dohody na ochranu označení původu a tehdejšího nesouhlasu vinařské veřejnosti s daleko vhodnějším názvem Pinot Gris, který má odrůda v celém vinařském světě. Podíl vinic s touto odrůdou činil v ČR roku 1999 asi 1,6 %, roku 2010 již 4,3 %, před 65 lety to bylo pouhých 0,5 %. Průměrné stáří vinic této odrůdy v roce 2005 činilo u nás 11 let.
Od vín „Rulandy šedé“ se očekává plnost, hebkost, vysoký extrakt, pomerančové tóny ve vůni spojené s dojmy medovosti a mírnější chlebnatosti. K dosažení typických charakteristik je nutná vyzrálost alespoň na stupeň pozdního sběru a výše. Pak se objevuje ve vínech i vyšší obsah alkoholu a glycerolu, čímž se do jisté míry napodobuje sladký vjem, který spolu se skutečným zbytkem cukru vyrovnává převahu alkoholu nad kyselinami. Jejich obsah je nutné při vinifikaci bedlivě hlídat, podobně jako barevný tón vín, který může při nedostatečně rychlém zpracování šedomodrých hroznů vytvořit až růžový odstín. Výběry z hroznů a bobulí lze při dostatečném obsahu kyselin zařadit mezi bílá vína nejvyšší jakosti, a to za předpokladu dostatečně vysokého extraktu. Naproti tomu přišli Italové s myšlenkou dobýt některé evropské trhy lehkým, svěžím a jemně aromatickým „Pinot grigio“ z vysokých sklizní v oblasti Veneto a výborně uspěli u mladých lidí, zejména v Německu.
Označení tří členů skupiny odrůd Pinot názvem „Rulandské“ je paradoxní. Název „Rulandské“ původně vycházel z německého názvu odrůdy Pinot Gris, tedy „Ruländer“. O rozšíření odrůdy Pinot Gris v Německu se totiž zasloužil Johann Seger Ruland ze Speyeru. Ale neexistuje žádný důvod k pojmenování dalších dvou burgundských odrůd jménem tohoto obchodníka. Český název Rulandské pro celou skupinu burgundských odrůd se tak stal světovou raritou. V České republice je povoleno uvádět na etiketě vín odrůdy Rulandské bílé i název Pinot Blanc.
V Německu svého času rozšiřoval odrůdu Johann Seger Ruland ze Speyeru, který v roce 1711 našel několik keřů ve zpustlé zahradě ve Falci a dále je namnožil a selektoval. Odrůda od té doby nese jeho jméno nejen v Německu, ale i v Česku. Označení Rulandské šedé v češtině není příliš vhodné, protože se tato odrůda u nás pěstovala již dávno před narozením pana Rulanda. V Maďarsku se například nazývá Szürkebarát, v překladu „šedý mnich“, podle mnichů cisterciáků, kteří na přání císaře Karla IV. vysadili odrůdu u Balatonu. V Alsasku je nazývána Tokayer. Původní český název je Roučí šedé. V České republice je povoleno uvádět na etiketě i název Pinot Gris. Mezinárodní název skupiny „Pinot“ vychází z francouzského slova „pin“, v překladu „pinie, borovice“. Hrozen odrůd této skupiny je totiž poměrně malý a velmi kompaktní, svým vzhledem opravdu může připomínat šišku borovice pinie. Přídomek „gris“, česky "šedý", označuje barvu bobulí.
Charakteristická vína RŠ jsou zlatožlutá (někdy s růžovým tónem), neutrální vůně s ovocnými tóny, chuť je plná, hebká, s vysokým extraktem, s vyšším obsahem glycerolu a alkoholu, víno je harmonické, vláčné, s utlumeným působením kyselin, dochuť je dlouhotrvající. Ve vůni a chuti můžeme hledat pomeranč, grapefruit, meruňky, oříšky a med, kouřové a máselné tóny, koření, botrytické tóny, chlebnatost, jablka, hrušky, mango, květiny, kozí pysk, ale i kakao, vanilku či včelí vosk. Vína vyšších přívlastků mohou svým projevem někdy připomínat až tokajské výběry. Odrůdová vína jsou vhodná k archivaci, mohou několik let vyzrávat.
