Temně rubínová barva. Vůně s nádechem dýmu a černých třešní. Chuť plná, kořenitá, s tóny povidel a lesního ovoce. Zrálo v dubových sudech.

26.3.2020 - 1. mezi moravskými červenými (12, vv1-89, d1 - 12,2,3,1,1,8,1,3)

Ač se zrovna u moravských červených obvykle ve výsledcích úžasně rozcházíme, tak tady u toho vína jsme se výrazně shodli (tedy až na dvě čestné výjimky, kterých si za jejich neochvějné názory a odvahu jít u tohoto vína proti mainstreemu, samozřejmě velmi vážím). S jednou tou výjimkou jsme o tom víně už mluvili a musel jsem se mu přiznat, že jsem při druhém chutnání cítil v jeho harmonii něco trochu umělého. Ale ono se to srovná a jsem přesvědčený, že ho začnou muset mít rádi i výjimky, protože se ho chystám nakoupit dostatečné zásoby pro mnoho dalších let degustování. Navíc se to víno zatím nestačilo účastnit výběru do Salonu, takže bude ještě chvíli i za lepší cenu.Tak tohle je ta plná osmnáctka, které jsem zmiňoval v souvislosti s přespříliš jemnými patnáctkami. Jediné takto mladé víno v této degustaci. A také to překvapení, které jsem zmiňoval u vína na devátém místě. Je to jeho mladší bratříček se stejné vinice. A ač jsem si to také zakrýval, tak jsem je měl obě na sdíleném prvním místě a dokonce obě shodně s 89 body v analýze. Což však na druhou stranu znamená, že toto byla jedna z mála degustací, kdy jsem neměl žádně víno přes 90 bodů. Ale co, musíme se přeci vlastenecky zapřít. Byla by ostuda nemít ve sklepech žádné červené moravské. Tak tedy alespoň opět vyhrál silně barrikový čtrnáctiprocentní jižanský Merlot. A to jsme si ještě poměrně nedávno říkali, jak může ty barrikový vína někdo pít, že to asi můžou mít rádi jen takový ty starý lidi nad čtyřicet, jejichž chuťové buňky už sešlostí přišly o citlivost na ty jemné chutě normálních vín.